Konec jednoho snu

Marek Řezanka

Z ulic jsou varny. Bezdomovci všude.

Krade se, loupí, chybí humanita.

Z bohatých vrstev nadělali chudé.

Vojáčky doma nikdo nepřivítá.

Z velmoci zbývá troska – silně zbitá,

ze snu má noční můru Amerika:

Na pády na dno přetěžko se zvyká.

Cítit je, jak moc roste nervozita,

když obra skolí i prak trpaslíka:

Tento stát lidem čím dál méně skýtá.

Vedli jen války. Nerděli se studem.

Kolik že zemí v chaosu se zmítá?

Nyní ten zmatek v jejích městech bude:

Amerika už dlouho ztráty sčítá.

Budoucnost její? Velmi neurčitá.

Tlak zatím roste a kontrolka bliká.

Biden má doma svého protivníka:

Hladoví totiž země kdysi sytá,

která tak dělá krysu z labužníka:

Tento stát lidem čím dál méně skýtá.

Všichni se, slepí, ženou za osudem.

Prý „Black Lives Matter“. Harrisová škytá.

Zpráskané bědné krmí pouze bludem:

Těm, kdo jsou v háji, schází identita.

Strašně se stmívá – podle ní však svítá.

Babbittová má hrob a Schaffer pyká.

Kapitol nese symbol mučedníka.

Z Afghánistánu zbyla kalamita:

Porážka se všech kdysi pyšných týká:

Tento stát lidem čím dál méně skýtá.

Bomb spadlo mnoho. Nyní jedna tiká.

Inflace stoupá. Je to šlamastyka.

Dna se již marně utonulý chytá.

Evropu rovněž krize zcela svlíká.

Tento stát lidem čím dál méně skýtá.

 USA procházejí zásadní krizí – ekonomickou, sociální, politickou. Po naprostém debaklu v Afghánistánu se ještě zvýší už tak razantní pnutí v americké ujařmené společnosti. Poslední kapkou by pak mohla být výměna na postu prezidenta, kdy by se po případná Bidenově rezignaci k moci dostala K. Harrisová. Pak by zřejmě již beztak přetlakovaný kotel explodoval.